Rozhovory


Na této stránce naleznete závěrečná slova ředitele, a dále rozhovor s mapařem a se staviteli obou tratí.

Rusavský zázrak na Grůni, aneb závěrečné slovo ředitele

Je ráno, medituji nad závody, v noci i od brzkého rána průběžně chčije…
Chtěli jsme pro Vás připravit zlínský závod tradičně, komplexně se vším jako vždy, tedy i s vydatným deštěm. Před týdnem jsme se domluvili nahoře, že bude pršet od pátku do neděle, dle předpovědi mělo být 60-80 mm vody denně (kdyby sněžilo, tak je to pro představu až přes 2 metry sněhu ☹ .) Omlouváme se, toto se nám nezdařilo …😊.
Doufáme, že krom tohoto faux pas se ostatní líbilo. Prostor jsme Vám nabídli na Valašsku vskutku z našeho nejlepšího. Z jednoho místa prostory, které navíc splňovaly přesné nároky jak pro klasiku, tak krátkou trať, s centrem na ideální útulné louce. Les jsme zmapovali neskonale velký tak, aby jednotlivé prostory byly oddělené a mohli jste se již v sobotu pomazlit s mapou a spekulovat nad postupy. Při sobotní klasice jsme využili maximální délky, především E a A mužům jsme umožnili i prohlídku hradu Lukov. Na krátké byla využita naopak menší, ta nejlepší
část. S tím souvisely po náročné klasice záměrně kratší tratě.
Pokud byste se sem chtěli vrátit na tréninková soustředění, tak doporučujeme penzion „U Bílého koně“ přímo na mapě (kapacita cca 55 ks), větší kapacity mají „Nad přehradou“ hned přes cestu. Případně rovněž velkokapacitní „Jestřabí“ v protisvahu krátké. Veškeré kontakty jsou v sekci ubytování.

Na viděnou, pro příště se polepšíme !

Slovo mapaře

Milí závodníci,
vynechám pasáž geomorfologického a biologického popisu terénu. A také se nebudu rozepisovat na téma, jak jsem v závodním prostoru strávil všechna čtyři roční období, pozoroval mloky a že chovám k celé oblasti osobní sympatie (vždyť za kopcem se nachází obec Rajnochovice 🙂 ). Taktéž přeskočím litanii na téma velmi nízké kvality leteckého laserového skenování v této části republiky a všudypřítomného kůrovce a s ním spojenou likvidaci smrkových porostů.  A rovnou se přesunu k tomu, co by vás mohlo před závodem a při něm zajímat.
Mapa je vypracována dle standardu ISOM 2017-2 s důrazem na generalizaci a čitelnost (převážně v oblastech s vysokým počtem kamenů).
Vývraty nejsou mapovány, pro rozhraní porostů byla použita černá tečkovaná linie.
V prostoru se nachází velké množství kupek – starých vývratů. Až na výjimky nejsou mapovány.
Oblasti, kde je jejich koncentrace vysoká natolik, že zpomaluje průběžnost, jsou v mapě znázorněny rozbitým povrchem (113).
Největší výzvou bylo citlivé a pochopitelné zakreslení přechodů mezi jednotlivými druhy vegetace. Ať už nevýrazné přechody mezi bílou a světle zelenou, tak mezi jednotlivými odstíny zelené. Podle mapového klíče má bílá barva průběžnost v rozmezí 100 – 80%, světle zelená 80-60%. Na mapě působí barevný přechod relativně výrazně, ve skutečnosti je ale změna průběžnosti pozvolná, jak se
les postupně zahušťuje. Jsem přesvědčen, že každý závodník slyšel od svého trenéra, že spoléhat na nevýraznou hranici porostů není ta nejlepší taktika pro úspěšné nalezení kontroly. Kdo to neslyšel, ten to ví z vlastní zkušenosti.
Mapová značka „rozhraní porostů“ (416) v bílém lese je obvykle použita pro hranici mezi listnatým a jehličnatým lesem.
V části prostoru stále probíhá těžba a odvoz dřeva. Může tak dojít k výskytu nových pasek a stahovacích cest.
Pro předzávodní přípravu máte k dispozici starou mapu a nové letecké snímky. Neprozradím tedy nic tajného, když řeknu, že mapa je zelenější než před deseti lety, což bude mimo jiné komplikovat i volbu dlouhých postupů. No a samozřejmě, bude to do kopce 🙂
Hodně štěstí a ať se vám v lese daří!
Zdeněk Rajnošek, hlavní kartograf

Rozhovor se stavitelem sobotní klasické trati Romanem Zbrankem

1) Jak ti libí závodní terén a jak bys ho popsal?
Líbí se mi zejména jeho rozmanitost. Nejdelší kategorie potkají opravdu všehochuť. Od poměrně jemné mapařinky v kamenech a skalkách, přes rychlé pasáže traverzy po srnčích stezkách, až po náročný porostový orienťák. Bohužel i do těchto končin postupně zavítala kůrovcová kalamita. V oblastech, kde je smrk, vznikly místy velké mýtiny (samozřejmě s oplocenkama). Naštěstí ve velké části kácejí spíše výběrově a vznikají tak světlinky těžko uchopitelných tvarů.
2) Prozradíš jak budou zhruba vypadat tratě a na jaké výzvy se mohou závodníci těšit?
Každý, kdo pohlédl do staré mapy nebo běžel v roce 2019 v Lukovečku, asi tuší, že kopcům se tratě nevyhýbají. Mně to ale na stavbu klasiky docela vyhovovalo, protože mi nabídly možnost dělat i delší postupy, které budou mít (doufejme) zajímavé realizace.
3) Co bys doporučil těm, co chtějí uspět?
Nabízí se použít standardní poučku, že na volbách se nebát to pořádně rozbalit, ale stejně tak si pak dokázat zpomalit při náběhu do porostů či do skal. Kontroly by sice neměly být zašité, ale dohledávku je potřeba dočíst. Kdo má problematické kotníky, tak určitě zatejpovat! Pořádně.
4) Máš chuť si svou trať proběhnout?
Její části jsme s kolegy probíhali a testovali volby, takže jsem to už částečně proběhl. Zbytek bych si určitě rád dal, ale až někdy po závodě, až budou i mentální síly.
5) Něco, co bys ještě dodal?
Zajíci se počítají až po honu, tak na to myslete!
Díky za rozhovor. Máte se na co těšit.

Rozhovor se stavitelem nedělní krátké trati Michalem Smolou

1) Michale, libí se ti závodní terén a jak bys ho popsal?
Je to můj nejoblíbenější terén v okolí Zlína, ve kterém jsem dřív naběhal desítky hodin s mapou. Okolí hradu Lukov, kopec Velá, nebo skály přímo nad Rusavou, to jsou místa, která mám nejraději. Co se týká prostoru pro middle, tak ten je na zlínské poměry dost specifický díky množství kamenných detailů, a taky díky velké oblasti hustníků a lesa s horší viditelností. 
2) Prozradíš, jak budou zhruba vypadat tratě a na jaké výzvy se mohou závodníci těšit?
Traťe budou pestré, co se týče typu terénu. Hlavně delší tratě vedou třemi různými typy terénu – čistým lesem s menším množstvím detailů, kamenitým svahem, a hustníkovou oblastí. Middle proběhne na malém prostoru. Tratě jsou hodně „namotané“, tak pozor na správné pořadí kontrol. Výzvy tam budou fyzické – prudké svahy, relativně těžká podložka, ale i orientační – množství kamenů, generalizace mapy, snížená viditelnost.
3) Co bys doporučil těm, co chtějí uspět?
Být flexibilní v orientační taktice kvůli střídaní typu a průběžnosti terénu. Naladit se na to, že místy terén může klást dost velký odpor, a že to bude docela drsné. 
4) Máš chuť si svou trať proběhnout?
Mám velkou chuť si tratě proběhnout. Běžel jsem ale jen prvotní variantu H21E, a hned potom jsem trať zkracoval a ubíral převýšení 🙂
5) Něco, co bys ještě dodal?
Nic víc neprozradím, nechte se překvapit.
 
Díky za rozhovor. Máte se na co těšit.